Konec Československa a druhá světová válka

Mnichov a druhá republika

V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali v bavorském Mnichově představitelé čtyř evropských mocností – Francie (E. Daladier), Itálie (B. Mussolini), Německa (A. Hitler) a Velké Británie (N. Chamberlain) – dohodu, která v konečném důsledku přinesla zásadní revizi versailleského mírového systému z let 1919 – 1920 a pro ČSR de facto znamenala konec první republiky.

Protektorát Čechy a Morava

15. března 1939 začala německá armáda okupovat zbytek českého území, o den později byl nad ním Hitler vyhlásil tzv. protektorát Čechy a Morava, který byl přímo vtělen do územního rámce říše a zanikl spolu s ní na konci války.

Zahraniční odboj

Poté, co byly v březnu 1939 třetí říší obsazeny zbytky Čech a Moravy, rozhodla se celá řada dřívějších československých občanů odejít za hranice a bojovat tam proti nacistickému Německu.

Domácí odboj

Prakticky bezprostředně po okupaci Československa nacistickým Německem v březnu 1939 se začal utvářet československý domácí odboj.

Heydrichiáda

Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora v Praze 27. září 1941. Dostal za úkol se vypořádat se stále více aktivním odbojovým hnutím v protektorátu Čechy a Morava.

Holokaust

Holokaust (židovský ekvivalent šoa) je pojem, jímž označujeme systematické pronásledování a hromadné vyvražďování Židů nacisty v období druhé světové války.

Čechoslováci v gulagu

Systém tzv. nápravně-pracovních táborů byl budován již od vzniku Sovětského svazu a od počátku byl významnou součástí jeho represivního aparátu.

Slovenské národní povstání

Vítězný postup Spojenců během léta 1944 povzbudil antifašistické síly v mnoha okupovaných zemích k národněosvobozeneckému boji a začínala v nich propukat povstání. Vedle Francie, Polska, Rumunska a Bulharska se tak stalo také na Slovensku.