Pamětníci

Narozen roku 1928 do německé rodiny s českými kořeny. Rukoval do wehrmachtu, dezertoval, rodina jen tak tak unikla odsunu.

Zažil spojenecké nálety na Rakovnicko i kolektivizaci po únorovém převratu. S černým divadlem procestoval celý svět, věnoval se grafice a během normalizace se přátelil s disidenty.

Po záboru Sudet musela její rodina opustit pohraničí. V roce 1949 zatčena za protistátní činnost.

Evangelický farář, který podepsal Chartu 77 a stýkal se s disidentskou komunitou v litoměřickém regionu.

Geotechnik, v roce 1965 odjel pracovně na 3 roky na Kubu jako stavební expert. V 70. a 80. letech pracovně pobýval často v zahraničí.

Narodil se roku 1933. Pocházel ze smíšené česko-německé rodiny, koncem války na vlastní oči zažil popravu rodičů revolučními gardami, poté vyrůstal v dětských domovech, v 50. letech byl několikrát vězněn.

Narodil se roku 1932, byl svědkem konce 2. sv. války i pozdějšího znárodnění rodinného majetku. Stal se ilustrátorem, malířem a grafikem, proslavil se zejména svými ex libris.

Narozen roku 1942. Tíhl k divadlu, po vpádu vojsk Varšavské smlouvy nastudoval s přáteli hru Syn pluku, která okupaci odsuzovala. Politický vězeň, chartista, nucený emigrant do Vídně.

Rodák z Podkarpatské Rusi, narozen roku 1919, voják, za ilegální přechod hranic do SSSR odsouzen k práci v gulagu. V roce 1943 vstoupil do čs. vojenské jednotky, prošel všemi boji od Sokolova až po Duklu.

Narodil se v roce 1917 ve slovenské židovské rodině. Přežil Osvětim a v Sachsenhausenu se podílel na „největší padělatelské akci v dějinách“.

Narodila se roku 1923. V roce 1938 začala studovat na gymnáziu v Roudnici nad Labem. V roce 1942 byla celá její třída smyšleně obviněna z organizování atentátu na ředitele školy, všichni studenti byli internováni v terezínské Malé pevnosti.

Disidentka a chartistka z trutnovského regionu.

Narozen roku 1923, člen odbojové skupiny Václavík, účastník pochodu studentů na Pražský hrad v únoru 1948, rok poté se neúspěšně pokusil o imigraci do západního Německa.

Narodil se roku 1930, kvůli svému členství v Sokolu a dalších organizacích dostal doživotní zákaz studia na vysoké škole. V 60. letech se stal sportovním redaktorem, ale po roce 1968 mu zakázali veškerou novinářskou činnost.

Narozen 1928, skaut, protinacistický a protikomunistický odbojář, politický vězeň 50. let.

Vojenský pilot Imrich Gablech prožil několik válečných let v sovětském gulagu, po propuštění bojoval za Československo ve Velké Británii. Je držitelem četných vojenských vyznamenání.

Nadaný sportovec, po únoru 1948 zatčen, odsouzen k šesti letům těžkého žaláře, mučen ve vězení, mimo jiné obviněn z členství ve skupině Milady Horákové.

Narodil se roku 1934. Coby syn kulaka musel opustit střední školu a spolu s dalšími dětmi z perzekvovaných selských rodin pracovat na státním statku v pohraničí. Po roce 1989 se ujal rodinného hospodářství.

Sudetský Němec z Rychlebských hor, jeho rodina vyjmuta z odsunu kvůli nepostradatelnosti.

Narozen roku 1937 do německé rodiny, svědek odsunu Němců ze Šumavy.

Narodila se roku 1949, studovala na Filozofické fakultě UK archivnictví a posléze pracovala ve Státním oblastním archivu. Jejím partnerem byl Jan Frolík, čímž se dostala do hledáčku StB.

Narozena roku 1929, svědkyně nacistického řádění v několika obcích v okolí Vizovic na sklonku druhé světové války. Ve vypálené Ploštině zahynul její bratr.

Narozena roku 1928, židovského původu. Prošla Terezínem, Osvětimí, z celé rodiny přežila válku jako jediná.

Narozena roku 1911. Sokolka, kvůli své neochotě vstoupit do komunistické strany byla v roce 1948 vyhozena ze zaměstnání.

Narodila se roku 1946 do selské rodiny. V 50. letech rodina perzekvována.

Pamětník kolektivizace venkova, který byl později vystěhován s celou rodinou do pohraničí.

Československý reprezentant v silniční a dráhové cyklistice.

Narodila se roku 1936 jako první ze tří dcer do selské rodiny v obci Lipník na Vysočině. Rodina v 50. letech dlouho odmítala vstoupit do JZD. Zážitky z období zániku selského stavu reflektuje ve své literární tvorbě.

Narozen roku 1928, básník a dramatik. Ve 40. a 50. letech nadšený veřejný zastánce komunistického režimu. Zlomovým okamžikem rozchodu s režimem pro něj byla okupace v roce 1968. Spoluautor a signatář Charty 77, v roce 1979 odchází do nucené emigrace.

Pochází ze zemědělské rodiny.

Narozen v roce 1961, během normalizace se účastnil bytových seminářů. Vstoupil do KSČ, vystudoval marxisticko – leninskou filosofii a politickou ekonomii. Byl redaktorem deníku Mladá fronta.

Pochází z Nízkých Tater, během 2. sv. války její rodina pomáhala partyzánům na slovenském území, za což rodina dostala vyznamenání.

Byl svědkem nočních prohlídek za heydrichiády i Pražského povstání. Po absolvování studia geologie pracoval v Ústředním geologickém ústavu a hostoval na univerzitách na Středním východě.

Narodil se roku 1949, jeho rodiče byli perzekvováni za 2. sv. války i během komunistického režimu. Během své sportovní kariéry odmítal doping a negativně vnímal neúčast československé výpravy na LOH v roce 1984.

Narozen roku 1924, za druhé světové války protinacistický odbojář. V roce 1950 se rozhodl z komunistického Československa emigrovat.

Narozen roku 1947 v Sovětském svazu v Sankt Petěrburku (tehdy Leningrad). Sloužil na vojně v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Později se oženil s Češkou a od roku 1990 žije v Praze.

Rodiče a bratři zatčeni jako kulaci za nedovolené držení zbraní a on sám byl odsouzen ke třem letům vězení a propadnutí veškerého majetku za pobuřování proti republice – poslech západního rozhlasu.

Narodil se roku 1916. Za války se podílel na odbojové činnosti v rámci Obrany národa, roku 1942 musel z protektorátu uprchnout. Oklikami se dostal do Velké Británie, podílel se na obléhání Dunkerque. Po roce 1948 perzekvován.

Pavel Oliva se narodil jako Pavel Ohrenstein v roce 1923. V roce 1941 byl poslán do Terezína, v prosinci 1943 do Osvětimi. Přežil a stal se jedním z nejznámějších českých odborníků na starověké dějiny.

Byly to nejstrašnější okamžiky v mém životě, ale později mi dávaly duševní sílu, vzpomínal Milan Píka na poslední setkání se svým otcem Heliodorem Píkou před jeho popravou.

Během 2. sv. války se zapojil do odboje, v 50. letech byl vězněn v pracovních táborech na Jáchymovsku a Příbramsku. Na svobodu se dostal až v roce 1964.

Narodil se roku 1924. Za války bojoval po boku francouzských partyzánů a také jako palubní střelec u 311. bombardovací peruti.

Narodil se roku 1931, byl svědkem kolektivizace rodinného hospodářství a jeho rodina byla nucena hospodařit na neúrodném území. Od 60. let pomáhal ukrývat a rozšiřovat náboženskou literaturu.

Narozen roku 1920 v židovské rodině. Krátce po vypuknutí války internován v koncentračním táboře Nisko, uprchl do Sovětského svazu. V roce 1942 stál v Buzuluku u vzniku československé vojenské jednotky a prošel všemi bojovými operacemi, na kterých se podílela.

Narozen v roce 1941. Lékař a divadelník, koncem srpna 1968 emigroval do Švédska a potom do Kanady.

Narodil se roku 1950, otec byl protinacistický odbojář a jeho rodina se stala obětí kolektivizace. Během studií na Matfyzu byl svědkem studentské stávky v roce 1968 a zúčastnil se pohřbu Jana Palacha.

Oldřich Stránský se narodil roku 1921. Je židovského původu a je také jediný, kdo válku z jeho rodiny přežil. Prošel tábory Lípa u Havlíčkova Brodu, Terezín, Osvětim a Sachsenhausen.

Ekonom, politik, narozen 1927. Po válce kariéra komunistického funkcionáře, v roce 1968 představitel reformního křídla KSČ. Za normalizace zbaven všech funkcí a perzekvován, signatář Charty 77, v roce 1989 zakládal Občanské fórum.

Narodil se roku 1936, kvůli špatnému kádrovému profilu si nemohl vybrat obor studia. Zapojil se do Klubu angažovaných nestraníků a je jedním ze spoluzakladatelů Kladivadla.

Narozen roku 1946. Farář Církve československé husitské, po roce 1968 krátce v emigraci, disident, vydavatel samizdatu.

Syn kulaka, záhy po únoru 1948 proti němu bylo vedeno trestní řízení. Byl vyslýchán též roku 1953 v souvislosti se stíháním spolužáka Václava Švédy, člena odbojové skupiny bratří Mašínů.

Narozen roku 1926. Sochař, roku 1969 sejmul posmrtnou masku Janu Palachovi, vytvořil i jeho pomník.