Albert Antonín Černý

Komunistický režim mu znemožnil studium herectví, odsoudil okupaci republiky a podepsal Chartu 77. Pomáhal vydávat samizdat a za zapojení do činnosti VONSu dostal nepodmíněný trest 3,5 roku vězení.

Albert Antonín Černý se narodil 4. února 1937 v Bratislavě, záhy se však rodina přestěhovala do Prahy. Albert Antonín odmaturoval v roce 1955 a nastoupil na studium herectví na pražské AMU. Před dalším pokračováním studií se rozhodl odsloužit základní vojenskou službu. Nastoupil do Klimentova a stal se členem vojenského divadelního souboru Palcát. Přestože studium pouze přerušil, musel znovu složit přijímací zkoušky a z politických důvodů ho na školu nepřijali. V šedesátých letech působil jako inspicient a herec v Opavě, Českém Těšíně a Státním divadle v Brně. Aktivně se zapojil do vzniku Klubu angažovaných nestraníků. V roce 1970 při státních prověrkách odsoudil okupaci republiky vojsky Varšavské smlouvy a musel opustit brněnské divadlo. Až do pádu komunistického režimu měl problémy se získáním pracovního místa, živil se jako řidič a pět let jako zřízenec brněnského krematoria. Věnoval se vydávání samizdatové literatury v Brně. Podepsal Chartu 77 a zapojil se do činnosti Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1979 Alberta Černého zatkla Státní bezpečnost a dostal nepodmíněný trest 3,5 roku vězení. Po propuštění pokračoval v činnosti ve VONS. V roce 1989 stál u vzniku Občanského fóra ve Zlíně. V roce 1990 kooptoval a následně byl zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, působil v branně bezpečnostním výboru. Stal se členem Asociace sociálních demokratů a v roce 1992 neúspěšně kandidoval na předsedu sociální demokracie.