Božena Húšťová

Narozena roku 1929, svědkyně nacistického řádění v několika obcích v okolí Vizovic na sklonku druhé světové války. Ve vypálené Ploštině zahynul její bratr.

Božena Húšťová se narodila roku 1929 na samotě Ryliska, ležící v blízkosti osady Ploština. Lidé v těchto odlehlých osadách pomáhali partyzánům, kteří se v listopadu 1944 přesouvali ze Slovenska do hor na moravsko-slovenských hranicích. Zásobovali je jídlem, poskytovali jim nocleh a mnozí z obyvatel se zapojili i do jejich protinacistické činnosti. Otec Boženy Húšťové, František Raška, patřil mezi nezištné podporovatele partyzánů, jeho chalupa se stala neoficiálním velitelstvím oddílu Ploština a sami partyzáni mu udělili hodnost majora. V posledních jarních měsících války se do partyzánské skupiny dostali dva konfidenti gestapa, kteří partyzány a především obyvatele Ploštiny a dalších pasekářských osad udali na gestapu ve Zlíně. Dne 19. dubna 1945 byla Ploština vypálena příslušníky protipartyzánské jednotky „Josef“ a vojáky SS. Útok na Ploštinu nepřežilo 24 lidí, pocházejících z různých obcí v okolí, převážně z Vysokého Pole a z Drnovic. Božena Húšťová ten den přišla o bratra, který byl spolu s dalšími upálen ve stodole. Otec paní Húšťové a starší sestra byli naštěstí zrovna mimo obec. Nacisté vypálili i další osady, za oběť jim padlo mnoho civilistů. Po válce byl na Ploštině vystavěn památník a muzeum protinacistického odboje. Božena Húšťová v tomto muzeu provází a seznamuje návštěvníky s pohnutými osudy Ploštiny nejen v době druhé světové války, ale i v období, kdy se Ploština znovu budovala a kdy se přeživší obyvatelé museli vyrovnat se ztrátou svých blízkých a s vědomím, že většina viníků ploštinské tragédie nebyla nikdy dopadena.