Dobromila Janáková

Volyňská Češka, která byla svědkem hromadných židovských poprav a po válce se v rámci repatriace vrátila do Československa.

Dobromila Janáková, rozená Vlková, se narodila 22. října 1932 v Českém Boratíně na Volyni. Rodina Vlkových byla evangelického vyznání, stejně jako většina obyvatel Českého Boratína. Později se rodina přestěhovala do nedalekého Lucku. Od roku 1939 spadala západní část Volyně pod Sovětský svaz, po jeho napadení Německem v červnu 1941 okupovali oblast nacisté. Dobromila Janáková byla svědkyní hromadných poprav židovského obyvatelstva Volyně i dalších krutostí války. V létě 1944 otec stejně jako většina mužů v širokém příbuzenstvu narukoval do Svobodovy armády, jako automechanik prošel boji na Dukle a po skončení války zůstal v Československu, kde pomáhal vyřizovat repatriaci volyňských Čechů do vlasti. Pamětnice s matkou a mladším bratrem zůstali v Boratíně do února 1947, kdy odjeli s prvním repatriačním transportem do Československa. Setkali se po třech letech s otcem a usadili se v Žatci. Dobromila Janáková vystudovala sociální školu a později pracovala jakou učitelka, průvodkyně a v památkovém oddělení Pražského hradu.