Narozen roku 1924, za druhé světové války protinacistický odbojář. V roce 1950 se rozhodl z komunistického Československa emigrovat.

Jan Lorenz se narodil roku 1924 v Praze. Vyrůstal na Smíchově, do obecní školy chodil na Malou Stranu. Cvičil v malostranském Sokole, účastnil se sokolského sletu v roce 1932 a 1938. Nejvíc pro něj však znamenal oddíl vodních skautů, tam měl nejvíc kamarádů, s kterými jezdil na výlety po českých řekách. Ze skautů se také z velké části rekrutovali jeho pozdější spolupracovníci v protinacistickém odboji ve Zpravodajské brigádě. Organizoval přenášení zpráv od svých přátel a předával je dál své spojce. Když válka skončila, začal studovat architekturu na ČVUT. Z politických důvodů však byl těsně před dokončením studií vyloučen, a proto se rozhodl prchnout za hranice. S kamarádem skautem přešel v roce 1950 hranici do Německa. Dlouhých padesát let pak žil v cizině, až v devadesátých letech se vrátil do vlasti a už zde zůstal.

Únor 1948 Cesta komunistů k moci

Kdo by věřil, co komunisté dokážou

Cesta komunistů k moci, Únor 1948 | Archiv Paměti národa

Po válce byl Jan Lorenz v zahraničí. Popisuje, jak tam byl varován, že vývoj v Československu rozhodně nebude demokratický a aby domů nejezdil – takové prognózy se mu však zdály přehnané a nevěřil jim.

Únor 1948

Triky při volbách

Únor 1948 | Archiv Paměti národa

Dne 30. května 1948 se konaly v Československu parlamentní volby. Jednotná kandidátka Národní fronty, na níž měli sedmdesátiprocentní převahu komunisté, v nich získala takřka 90 procent preferenčních hlasů. Jan Lorenz vzpomíná na průběh voleb – a na to, že volby zdaleka nebyly tak demokratické, jak komunisté tvrdili.