Václav Malý

Narozen v roce 1950, katolický kněz, signatář Charty 77, v listopadu 1989 mluvčí Občanského fóra a moderátor manifestací, od roku 1997 světící biskup pražský.

Václav Malý se narodil 21. září 1950 v Praze. Ve svých devatenácti letech vstoupil do litoměřického semináře a začal studovat tamní bohosloveckou fakultu. Kvůli kritice kolaborantského hnutí Pacem in Terris mu hrozilo, že nebude po sedmi letech studia vůbec vysvěcen na kněze. Díky zásahu kardinála Tomáška se ale v roce 1976 nakonec knězem stal. Roku 1977 se v druhé vlně podepisování Charty 77 Václav Malý zařadil také mezi její signatáře, i při vědomí, že ho podpis bude pravděpodobně stát státní souhlas nutný k vykonávání duchovního povolání. A vskutku, jako kněz mohl veřejně sloužit pouze necelé dva roky na farnostech ve Vlašimi a Plzni, než mu byl souhlas odebrán. V roce 1979 se angažoval ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Kvůli své práci pro výbor byl Václav Malý už téhož roku zatčen a strávil ve vězení celkem sedm měsíců, vyšetřován byl kvůli podezření z podvracení republiky. Po propuštění nesměl samozřejmě i nadále veřejně vykonávat kněžskou službu a stal se topičem. Jako kněz ovšem tajně působil, navštěvoval věřící, sloužil mše a všemožně pomáhal mimopražským disidentům. Do listopadových událostí se zapojil především jako moderátor nejrůznějších setkání a mluvčí Občanského fóra. Moderoval též masové protikomunistické demonstrace – nejprve z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí, poté na Letenské pláni. Na rozdíl od jiných čelných představitelů sametové revoluce Václav Malý nezamířil do politiky, ale během roku 1990 se vrátil k veřejné duchovní činnosti. V roce 1996 se stal kanovníkem pražské metropolitní kapituly a téhož roku byl povolán i na biskupský stolec jako světící biskup pražský. Byl konsekrován v listopadu 1997. Jako své biskupské motto si zvolil slova „pokora a pravda“.