- Fotografie 3
- Video 0
- Pamětnické klipy 4
- Příběhy 20. století 0
Oldřich Stránský se narodil roku 1921. Je židovského původu a je také jediný, kdo válku z jeho rodiny přežil. Prošel tábory Lípa u Havlíčkova Brodu, Terezín, Osvětim a Sachsenhausen.
Oldřich Stránský se narodil v roce 1921 do česko-německé židovské rodiny, která měla obchod v Českém Brodě. Když přišla nacistická okupace, Oldřich byl deportován do prvního koncentračního tábora v protektorátu, Lípy u Havlíčkova Brodu. Jak se ukázalo, kdyby do Lípy nešel a zůstal se svou rodinou, čekala by ho jistá smrt. Rodina pana Stránského, otec, matka, bratr Jiří a všichni příbuzní, byla stejně jako ostatní Židé z Českého Brodu deportována krátce po atentátu na Heydricha do Polska, kde její stopy končí. Oldřich Stránský prošel Terezínem a v prosinci 1943 přijel do Osvětimi. Měl štěstí, že při rušení rodinného tábora prošel selekcí, a 22. dubna 1945 se v Sachsenhausenu dočkal osvobození. Po pádu komunistického režimu byl funkcionářem Českého svazu bojovníků za svobodu – od roku 1998 působil jako jeho předseda a výrazně se angažoval při vyjednávání odškodnění českých obětí nacismu.
Fotografie
V Osvětimi vytetovali Oldřichu Stránskému na ruku číslo 168830. Po příjezdu mu prý zachránily život náhody: potkal kamaráda, který mu vysvětlil, jak to v Osvětimi chodí, a v podšívce přiděleného kabátu našel 120 dolarů, za které si pak kupoval jídlo.
Obraz Osvětimi Oldřicha Stránského, který tam byl dopraven v prosinci roku 1943. Transport nešel do plynu bezprostředně po příjezdu do tábora, ale vězni ještě půl roku žili v tzv. rodinném táboře. V červnu 1944 přišla selekce, Oldřich Stránský jí prošel – a mohl žít.
Z rodiny Oldřicha Stránského přežil válku jen on sám. Rodiče i bratr zahynuli krátce po atentátu na Heydricha – jejich transport z Českého Brodu byl poslán do Lublinu, kde jejich stopy končí. Vzpomínkou na blízké je toto album.
Pamětnické klipy
Konec Stránského rodiny za heydrichiády
Heydrichiáda | Archiv Paměti národao úspěšném atentátu na Heydricha zavedli Němci zvláštní nařízení a všichni Židé z transportu do Terezína byli odvezeni do východního Polska a zavražděni. Týkalo se to také rodiny pana Stránského.
Osvětimské sny
Holokaust | Archiv Paměti národaKdyž se někdy v Osvětimi našla volná chvilka, kdy si mohl Oldřich Stránský oddechnout, nejraději přemýšlel o tom, jak by svět měl vypadat. Byl to svět založený na svobodě a demokracii.
Sebekázeň aneb jak přežít
Holokaust | Archiv Paměti národaKdyž člověk dodržuje své zvyky a zásady i tehdy, kdy se to jeví jako nemožné, když dokáže jet dál ve svých zajetých kolejích i za extrémně ztížených podmínek, má bod navíc ve hře o přežití. Oldřich Stránský se držel zuby nehty svých skautských ideálů – a to mu pomohlo.
Za mrtvolu polévka
Holokaust | Archiv Paměti národaAby měl člověk vůbec nějakou šanci v Osvětimi přežít, musel se rychle zorientovat v tamějších podmínkách – a hlavně mít hodně velké štěstí. Pan Stránský se dokázal díky kamarádovi zorientovat celkem rychle a štěstí měl také. Tak se mu podařilo získat práci v Leichenkommandu mezi nosiči mrtvol – a měl nárok na zvláštní příděly polévky.