Pavel Oliva se narodil jako Pavel Ohrenstein v roce 1923. V roce 1941 byl poslán do Terezína, v prosinci 1943 do Osvětimi. Přežil a stal se jedním z nejznámějších českých odborníků na starověké dějiny.

Oliva je dřevina hojně se vyskytující v Řecku, která symbolizuje vítězství. Že si ji Pavel Ohrenstein po válce zvolil jako své jméno, je příznačné: zvítězil nad smrtí, přežil nacistický holocaust. Narodil se v roce 1923 v Praze, a když mu bylo 18 let, dostal povolávací rozkaz do tzv. Aufbaukommanda, což byla jedna z prvních židovských skupin, která měla připravit Terezín na příjezd tisíců Židů. Cestou ve vlaku si prý mladí lidé zpívali – mysleli si, že jedou na práci nebo na brigádu a do jara budou doma. V Terezíně byl přidělen k tzv. menážní službě (Menagedienst), dohlížel na hladký průběh vydávání jídla. V prosinci 1943 byl odvezen s dalšími asi 2500 Židy do Osvětimi-Březinka a určen ke komandu Kanalreiniger – čističů kanálů. Odpadní potrubí bylo hodně úzké, aby věznitelé zabránili útěkům, takže se odpad často zanášel. Na podzim 1944 prošel selekcí do pracovních transportů do říše, byl určen do lágru u vybombardované továrny na výrobu syntetického benzinu z uhlí – Schwarzheide. Účastnil se pochodu smrti do Varnsdorfu a Litoměřic, přišel až do Terezína, kde se ho ujal Červený kříž. Už během věznění byl svým přítelem přesvědčen o komunistické ideologii jako o možném budoucím uspořádání světa. Po válce pak vstoupil do KSČ, vystudoval klasickou filologii a věnoval se dějinám starověkého Řecka. A zde se opět dostáváme k olivě, jeho jménu. Pavel Oliva je jedním z nejvýznamnějších českých odborníků na dějiny antického Řecka.

Holokaust

Osvětimské postele

Holokaust | Archiv Paměti národa

Pavel Oliva vzpomíná na podmínky, v nichž osvětimští vězni spali.

Holokaust

Práce v lágru

Holokaust | Archiv Paměti národa

Pavel Oliva vzpomíná, jak těžkou a nesmyslnou práci museli vězni vykonávat. On sám měl relativně štěstí a dostal se k práci čističe kanálů.

Příběh Pavla Olivy