Narozena 1921 v židovské rodině, konvertovala ke katolictví. Válku prožila v Terezíně, v roce 1953 odsouzena za protistátní náboženskou činnost. Angažovala se v Chartě 77 a VONSu.
Anna Magdalena Schwarzová se narodila 14. března 1921 v pražské židovské rodině, jež konvertovala ke katolictví. Již v roce 1939 se stala postulantkou jiřetínského kláštera. Po začátku války byla s maminkou prvními transporty odvezena do Terezína. Bratr působil během války v britské Royal Air Force, otec roku 1944 zahynul v Osvětimi. Ke konci války se jí podařilo z koncentračního tábora uprchnout a dostat se do rodné Prahy. V prvních poválečných letech zde studovala angličtinu a francouzštinu na univerzitě. Po únoru 1948 a následných studijních prověrkách bylo ale její studium ukončeno. Musela se tedy živit jako cizojazyčná korespondentka v podniku Juta a poté jako referentka ve společnosti Kovo. V roce 1953 pak byla zatčena a o rok později odsouzena za protistátní náboženskou činnost. Jedenáctiletý trest si odpykávala v ženské věznici v Pardubicích. Její uvěznění bylo přerušeno až amnestií v roce 1960. Po propuštění se živila dělnickými profesemi, posléze tlumočením v Českém Krumlově. Roku 1968 se stala překladatelkou na vysoké škole zemědělské v Praze. V období normalizace se aktivně angažovala v Chartě 77 či VONS. V srpnu 1980 se jí podařilo složit věčné sliby do kláštera bosých karmelitánek v Krakově, kde dne 2. ledna roku 2017 ve věku 95 let zemřela.