- Fotografie 4
- Video 0
- Pamětnické klipy 4
- Příběhy 20. století 0
Ekonom, politik, narozen 1927. Po válce kariéra komunistického funkcionáře, v roce 1968 představitel reformního křídla KSČ. Za normalizace zbaven všech funkcí a perzekvován, signatář Charty 77, v roce 1989 zakládal Občanské fórum.
Otec Věňka Šilhána byl ruský legionář z první světové války. Své děti vychovával k vlastenectví, on sám sloužil za první republiky u četnictva. V roce 1938 zrovna rodina žila v Litoměřicích, které roku 1938 po Mnichovu připadly Německu. Češi se museli vystěhovat, rodina pana Šilhána také a mnoho litoměřických uprchlíků strávilo nějakou dobu v terezínských kasárnách. Když válka skončila, Věněk Šilhán nastoupil jako dělník do chomutovské Mannesmanky, továrny na výrobu trubek. A protože viděl, že organizovat chod velké továrny, kde pracuje tolik lidí, není žádná legrace, zatoužil studovat ekonomii. Podařilo se, stal se z něj ekonom a v době tzv. pražského jara připravoval ekonomické reformy československého hospodářství. Když se záhy po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy sešel mimořádný (tzv. vysočanský) XIV. sjezd KSČ, byl delegát Věněk Šilhán zvolen do funkce zastupujícího tajemníka ÚV KSČ za Alexandra Dubčeka, toho času internovaného v Moskvě. Záhy však přišla „normalizace“ a ti, kteří se angažovali v obrodném procesu, museli opustit své funkce. Věněk Šilhán pracoval v dělnických profesích, podepsal Chartu 77 a dále se angažoval v opozičních aktivitách. V době sametové revoluce 1989 spoluzakládal Občanské fórum, roku 1990 se stal rektorem pražské Vysoké školy ekonomické. Věněk Šilhán zemřel 9. května roku 2009.
Fotografie

Nedatovaná fotografie zobrazuje Věňka Šilhána spolu s dalším předním představitelem pražského jara MUDr. Františkem Krieglem.

Zatímco byla Praha plná sovětských tanků, probíhal ve Vysočanech v září roku 1968 mimořádný sjezd komunistické strany. Jelikož tehdejší stranické špičky byly internovány v Moskvě, zvolili delegáti sjezdu zastupujícím předsedou reformě naladěného ekonoma Věňka Šilhána.

Fotografie z roku 1971 zobrazuje představitele někdejší elity obrodného procesu v nových rolích. Mezi stavebními dělníky lze najít i Věňka Šilhána (ležícího vlevo dole).

Roku 1990 se stal Věněk Šilhán rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze.
Pamětnické klipy

Stěhování ze zabraných Sudet
Mnichov a druhá republika | Archiv Paměti národaV době mnichovské krize bylo Věňku Šilhánovi devět let. Rodina musela narychlo opustit Litoměřice, ležící v Sudetech, a s nejnutnější výbavou se přesunout do Terezína na české straně nadiktované česko-německé hranice.


Práce v poválečné továrně
Cesta komunistů k moci, Národnostní situace po válce | Archiv Paměti národaOsmnáctiletý Věněk Šilhán odjel po válce pracovat do pohraničí – do chomutovské Mannesmanky. Vzpomíná, jakou školou života pro něj coby mladého odborářského funkcionáře bylo řešení situace v továrně, kde najednou chyběly tisíce kvalifikovaných německých dělníků.

Co jsme dělali proti okupaci
Vpád vojsk Varšavské smlouvy | Archiv Paměti národaNěkolik dnů po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Věněk Šilhán ujal řízení mimořádného, tzv. vysočanského sjezdu KSČ, který okupaci ostře odsoudil. Představitelé nastupujícího prosovětského vedení mu to nikdy nezapomněli…

Vysočanský sjezd
Vpád vojsk Varšavské smlouvy | Archiv Paměti národaVěněk Šilhán vzpomíná, jak řídil jednání sjezdu KSČ.