Věněk Šilhán

Ekonom, politik, narozen 1927. Po válce kariéra komunistického funkcionáře, v roce 1968 představitel reformního křídla KSČ. Za normalizace zbaven všech funkcí a perzekvován, signatář Charty 77, v roce 1989 zakládal Občanské fórum.

Otec Věňka Šilhána byl ruský legionář z první světové války. Své děti vychovával k vlastenectví, on sám sloužil za první republiky u četnictva. V roce 1938 zrovna rodina žila v Litoměřicích, které roku 1938 po Mnichovu připadly Německu. Češi se museli vystěhovat, rodina pana Šilhána také a mnoho litoměřických uprchlíků strávilo nějakou dobu v terezínských kasárnách. Když válka skončila, Věněk Šilhán nastoupil jako dělník do chomutovské Mannesmanky, továrny na výrobu trubek. A protože viděl, že organizovat chod velké továrny, kde pracuje tolik lidí, není žádná legrace, zatoužil studovat ekonomii. Podařilo se, stal se z něj ekonom a v době tzv. pražského jara připravoval ekonomické reformy československého hospodářství. Když se záhy po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy sešel mimořádný (tzv. vysočanský) XIV. sjezd KSČ, byl delegát Věněk Šilhán zvolen do funkce zastupujícího tajemníka ÚV KSČ za Alexandra Dubčeka, toho času internovaného v Moskvě. Záhy však přišla „normalizace“ a ti, kteří se angažovali v obrodném procesu, museli opustit své funkce. Věněk Šilhán pracoval v dělnických profesích, podepsal Chartu 77 a dále se angažoval v opozičních aktivitách. V době sametové revoluce 1989 spoluzakládal Občanské fórum, roku 1990 se stal rektorem pražské Vysoké školy ekonomické. Věněk Šilhán zemřel 9. května roku 2009.