- Fotografie 4
- Video 0
- Pamětnické klipy 4
- Příběhy 20. století 0
Narozen roku 1946. Farář Církve československé husitské, po roce 1968 krátce v emigraci, disident, vydavatel samizdatu.
Rostislav Valušek se narodil 18. června 1946 v Olomouci. Jeho dětství zásadně ovlivnila babička, díky níž objevoval křesťanskou víru a umění. Na uměleckou školu však nebyl přijat. Následná sovětská okupace v srpnu 1968, která násilně zhatila pražské jaro, byla pro tehdy dvaadvacetiletého Rostislava Valuška velkým rozčarováním – společně se dvěma kamarády, stejně jako stovky dalších mladých lidí, likvidovali nebo přemalovávali cedule a vůbec se snažili vojákům okupačních armád všemožně komplikovat život. Krátké vzepětí roku 1968 však záhy pominulo, mnozí lidé rychle zapomněli a přizpůsobili se době. Rozčarovaný Rostislav Valušek emigroval do Spolkové republiky Německo, ale přestože tam mohl studovat na vysněné grafické škole, rozhodl se po několika měsících k návratu do vlasti a ke studiu na Husově československé bohoslovecké fakultě. I přes zklamání z normalizačních poměrů na fakultě studia dokončil, potřebný státní souhlas k výkonu duchovenské služby ale nezískal. Pracoval tedy převážně v dělnických profesích, vedle toho se věnoval umělecké tvorbě a především vydávání samizdatu. Také dělal spojku mezi moravským a pražským disentem. Tyto aktivity samozřejmě neunikly zájmu StB – Valušek byl opakovaně vyslýchán, vydírán a přemlouván ke spolupráci. Po neúspěšných „námluvách“ byl ve vykonstruovaném procesu spolu s dalšími šesti lidmi obviněn z hanobení republiky. Ze soudu nakonec vyvázl s podmíněným trestem. Od roku 1989 konečně mohl naplno vykonávat svou duchovenskou praxi. Dodnes je farářem Církve československé husitské v Horce nad Moravou poblíž Olomouce.
Fotografie

Po absolvování bohoslovecké fakulty Rostislav Valušek nikdy natrvalo nezískal státní souhlas k výkonu duchovenské služby.

Přínos Rostislava Valuška pro činnost moravského samizdatu spočíval zejména v opisovačské, editorské, výtvarné a knihvazačské práci.

Bibliografická řada Textů přátel čítá za léta své existence bezmála 300 titulů. Tato edice je dle zakladatele knihovny Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda vůbec první samizdatovou řadou, která začala vycházet po okupaci Československa v roce 1968.

Přestože se po roce 1989 naskýtaly Rostislavu Valuškovi možnosti kariéry v politice i v církvi, stal se nakonec venkovským farářem.
Pamětnické klipy

Projevy odporu po okupaci
Vpád vojsk Varšavské smlouvy | Archiv Paměti národaRostislav Valušek líčí, jak prožíval dny a týdny bezprostředně po okupaci sovětskými vojsky.


Sounáležitost po okupaci bohužel nebyla na věky
Pád komunistického režimu, Vpád vojsk Varšavské smlouvy | Archiv Paměti národaJak v roce 1968, tak v roce 1989 se podle Rostislava Valuška dokázal národ sjednotit, nemělo to však dlouhého trvání

Být nádobou zlatou, ne hliněnou - jak člověk určuje svůj život
Život v normalizaci | Archiv Paměti národaPoměry na Husově bohoslovecké fakultě v éře počínající normalizace přinesly Rostislavu Valuškovi velké rozčarování, s pomocí víry v Boha však krizi překonal a školu dokončil.

Počátky moravského samizdatu
Disidentská činnost | Archiv Paměti národaRostislav Valušek vypráví, jak se dostal k vydávání samizdatu.