Jiří Vrba

Syn kulaka, záhy po únoru 1948 proti němu bylo vedeno trestní řízení. Byl vyslýchán též roku 1953 v souvislosti se stíháním spolužáka Václava Švédy, člena odbojové skupiny bratří Mašínů.

Jiří Vrba se narodil 30. dubna 1932 v Pivíně na Prostějovsku do rodiny sedláka Bohumila Vrby. Od mládí aktivně sportoval – hrál házenou a jezdil závodně na kole. V roce 1946 založil klub Rychlých šípů a až do roku 1948 cvičil v Sokole. Za svůj velký vzor doposud považuje Jana Masaryka, poválečného ministra zahraničí, který zemřel za nejasných okolností 10. března 1948. Když se mladý Jiří ve třídě vyjádřil o smrti Jana Masaryka jako o vraždě, byl spolužákem udán a posléze souzen. Vzhledem k nízkému věku (šestnáct let) byl omilostněn v červnu 1948 u příležitosti nástupu Klementa Gottwalda do prezidentského úřadu. Tatínek patřil k největším sedlákům ve vsi a těšil se velké oblibě sousedů. V 50. letech už byl ale vážně nemocen, a tak unikl tehdy běžné perzekuci v souvislosti s kolektivizací – ze zdravotních důvodů nebyl schopen absolvovat soudní řízení. Rodina však přišla o hospodářství a otec Jiřího mohl bydlet pouze na výměnku. Z pivínského Sokola se Jiří Vrba dobře znal s bratry Švédovými – Václavem, Zdeňkem a Vratislavem. Nejstarší Václav se v 50. letech zapojil do odbojové činnosti bratrů Mašínových. Při útěku na Západ byl ale na území NDR postřelen a po procesu v květnu roku 1955 v Praze na Pankráci oběšen. Jiří Vrba byl v této souvislosti vyšetřován StB v září 1953 během studií na Vysokém učení technickém v Brně. Vyšetřovatelé se však žádné informace o Václavu Švédovi nedozvěděli a byli nuceni ho propustit. I přes uvedené kádrové „škraloupy“ mohl Jiří Vrba dokončit studia brněnské techniky. Jeho specializací se staly vodohospodářské stavby, v důchodu se věnoval realizaci malých vodních elektráren.