- Fotografie 4
- Video 0
- Pamětnické klipy 5
- Příběhy 20. století 1
Narozen 1930, skaut, protikomunistický odbojář, politický vězeň 50. let. Převáděl uprchlíky přes hranice, následně byl zatčen a v letech 1949–1962 vězněn, spoluzakladatel Muzea třetího odboje a Památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami.
František Zahrádka se narodil roku 1930 v Děčíně. Během války vyrůstal v Českých Budějovicích. Po válce se věnoval skautingu a učil se radiomechanikem. Studia ukončil krátce po komunistickém převratu, a když viděl, že komunisté začínají perzekvovat piloty, kteří za druhé světové války bojovali v řadách RAF, rozhodl se pro cestu protikomunistického odboje. Během skautských výletů a táborů dobře poznal pohraničí – a tak začal v šumavské divočině převádět uprchlíky na Západ. V lednu 1949 šel přes šumavskou hranici poprvé a pak ještě několikrát. Do svobodné země pomohl přejít jedenácti lidem včetně svého bratra Ludvíka. Po jednom přechodu v červenci 1949 se spojil s americkou tajnou službou (CIC) a plnil pro ni řadu úkolů. Vedle toho s přáteli tiskli protirežimní tiskoviny. Dne 3. září 1949 zatkli Františka Zahrádku příslušníci Obranného vojenského zpravodajství. Soud se konal 8. a 9. prosince 1949 a trest byl, jak bylo tehdy zvykem, krutý. Zahrádka byl odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství k dvaceti letům těžkého žaláře. Týden po soudu byl transportován do věznice Plzeň-Bory. Následovala obvyklá muklovská anabáze a práce v uranových dolech. Nejprve byl deportován do jáchymovského uranového lágru Nikolaj. Následovaly tábory Vykmanov, Vojna a Bytíz na Příbramsku. Propuštění se František Zahrádka dočkal na podzim 1962. Nastoupil – tentokrát už jako civilní zaměstnanec – k Uranovým dolům Příbram, kde pracoval až do odchodu do důchodu na počátku 80. let. V roce 1968 se podílel na vzniku společenství K 231 (sdružení bývalých politických vězňů). Po roce 1989 zakládal příbramskou pobočku Konfederace politických vězňů, a nebýt jeho úsilí, asi by nevzniklo Muzeum III. odboje ani rozsáhlý Památník Vojna u Příbrami.
Fotografie

František Zahrádka dnes říká: „Mým krédem po celoživotních zkušenostech, jak nacistické okupace, útěku z pohraničí, pak to období bolševické perzekuce, věznění, ten rok 1968, který v nás vzbudil úžasné naděje, a pak rok 1989, kratičké období, kdy jsme si mysleli, že jsme něco vyhráli, tak jsem dospěl k přesvědčení, že odporovat zlu musíme, pokud se cítíme být chlapy, vždycky.“

První strana rozsudku nad Františkem Zahrádkou a dalšími „nepřáteli státu“

fotografie z vězení

František Zahrádka se stal spoluzakladatelem Muzea třetího odboje a Památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami.
Pamětnické klipy

Heydrichiáda a „zmizelý“ spolužák
Heydrichiáda | Archiv Paměti národaNacistický teror rozpoutaný po atentátu na Heydricha prožil František Zahrádka jako žák druhé třídy budějovické měšťanky. Spolužákovi Toningerovi nacisté popravili otce, pak si pro něj přišlo gestapo a už ho nikdy nikdo neviděl.

Ironická poznámka rudoarmějců
Povstání v závěru války a osvobození | Archiv Paměti národaFrantišek Zahrádka vzpomíná, s jakým nadšením vítal v květnu 1945 v Českých Budějovicích vojáky Rudé armády.

Ilegální šumavské stezky
Protikomunistický odboj | Archiv Paměti národaPo únoru 1948 se František Zahrádka zapojil do ilegálních přechodů hranic na Šumavě. V pohraničí šlo tehdy o život.


Jak ho zatkli
Politické procesy a političtí vězni, Protikomunistický odboj | Archiv Paměti národaBěhem zatýkání na pracovišti našli u Františka Zahrádky nabitý revolver. Jeho osud tak byl zpečetěn.

Masaryka zabili
Únor 1948 | Archiv Paměti národaFrantišek Zahrádka pochybuje o sebevraždě ministra zahraničí Jana Masaryka po únoru 1948.foto