- Fotografie 16
- Video 0
- Pamětnické klipy 23
- Archivní klipy 0
- Příběhy 20. století 3
Poté, co byly v březnu 1939 třetí říší obsazeny zbytky Čech a Moravy, rozhodla se celá řada dřívějších československých občanů odejít za hranice a bojovat tam proti nacistickému Německu.
Cesty mnohých vedly zpočátku zejména přes Polsko (po jeho obsazení pak oklikou přes Balkán) do Francie, kde byli nuceni vstoupit do cizinecké legie. Teprve po napadení Francie Hitlerovým Německem byli z této služby vyvázáni a začali se podílet se obraně země, úspěchy sklízeli především českoslovenští letci. Francie však kapitulovala a českoslovenští vojáci byli evakuováni do Velké Británie, kde také sídlila exilová vláda a prezident Beneš.
Po pádu Francie zůstala část Čechoslováků uvězněna na Středním východě, podařilo se je však zorganizovat a poté významně přispěli do dění na afrických bojištích, vyznamenali se především při obraně libyjského Tobruku. Tito vojáci byli později, v průběhu roku 1943, přemístěni do Velké Británie, odkud pokračoval jejich boj proti nacismu, ať už ve vzduchu (v rámci RAF), nebo později i na souši – od srpna 1944 obléhala Československá samostatná obrněná brigáda francouzský přístav Dunkerque.
Čechoslováci však zasáhli i do bojů na východní frontě. Zde se díky diplomatickému úsilí Heliodora Píky v červenci 1942 zformoval 1. československý samostatný polní prapor. Řada jeho příslušníků strávila předchozí měsíce v sovětských pracovních táborech, kam se dostala po porážce Polska, bylo mezi nimi také mnoho židovských uprchlíků. Pod velením generála Ludvíka Svobody byl tento prapor nasazen počátkem roku 1943 na frontu poblíž Charkova, kde svedli bitvu o Sokolovo. Později se zapojili do bitvy o Kyjev i do dalších operací Rudé armády na východní frontě. Na jaře 1944 byla jednotka doplněna o dobrovolníky z řad volyňských Čechů a transformována v 1. československý armádní sbor. Ten byl záhy po vypuknutí Slovenského národního povstání nasazen do bojů na Dukle. Na podporu povstání byli povoláni také někteří letci z Velké Británie v čele s Františkem Fajtlem. Slovensko však museli kvůli porážce SNP brzy opustit a znovu se vrátili až s Rudou armádou.
Fotografie
310.peruť na konci války
Českoslovenští parašutisté v Anglii
Gen. Ingr a cs. jednotky v Anglii
Instruktoři - čs. vojáci na středním východě 1942
pozemní personál RAF před letadlem Wellington
František Wawreczka uprostřed
Plukovník Heliodor Píka musel vyvinout velké úsilí, aby českoslovenští občané, věznění v sovětských pracovních táborech, byli propuštěni a v roce 1942 mohli v Buzuluku utvořit vojenskou jednotku.
Střediskem čs. vojska, které se začalo formovat v roce 1942 na Středním Východě, byla Gedera poblíž Tel Avivu.
Boje o Tobrúk se zařadily mezi největší akce čs. vojenské jednotky na Středním východě.
Miny si v bojích na Dukle vyžádaly ohromný počet obětí.
1940
Alois Šiška v akci 1944
Pamětnické klipy
Co od Sovětského svazu čekal a proč tam šel
Vasil Korol | Archiv Paměti národaVasil Korol vysvětluje, proč odešel do Sovětského svazu – chtěl bojovat za svobodné Československo.
Z gulagu do armády
Vasil Korol | Archiv Paměti národaKdyž se v Sovětském svazu začala utvářet čs. vojenská jednotka, mnoho Čechoslováků vězněných v gulagu s radostí uvítalo možnost připojit se k ní.
Ruka zůstala na Dukle
Vasil Korol | Archiv Paměti národaPři jedné z bitev na Dukle přišel Vasil Korol o ruku.
První setkání s krutostí Sovětů
Jan Šanovec | Archiv Paměti národaV roce 1939 se Jan Šanovec rozhodl prchnout z okupovaného Československa do Polska. Tak se stalo, že byl očitým svědkem vypuknutí druhé světové války. Ve svém vzpomínání se vrací k tomu, jak Sověti jednali se zajatci.
Veselý příběh o italských zajatcích
Jan Šanovec | Archiv Paměti národaJan Šanovec bojoval u Tobruku. Jednou dostal za úkol doprovodit skupinku italských zajatců, jak se později ukázalo, zajatci byli dokonce ozbrojení. Z toho se ale nakonec vyvinula veselá příhoda, protože Italové byli rádi, že jsou v zajetí a nemusí válčit.
Zajetí polskými vesničany
Josef Balejka | Archiv Paměti národaKdyž Josef Balejka cvičil v polském letectvu, jednou se mu stalo, že ho polští vesničané zajali, a protože si mysleli, že je Němec, chtěli ho pověsit.
Cesta k polskému letectvu
Josef Balejka | Archiv Paměti národaPo okupaci Československa mnoho českých letců prchlo do Polska, odkud dál chtěli bojovat proti nacismu. Josef Balejka popisuje, jak se dostal k polskému letectvu.
V polské armádě
Josef Balejka | Archiv Paměti národaV době německého útoku na Polsko byl Josef Balejka v polské armádě. Byl očitým svědkem přepadení Polska. V uvedené ukázce hovoří o tom, jak Němci napadli letiště, na kterém se právě zdržoval.
Cesta z protektorátu na bojiště
Josef Balejka | Archiv Paměti národaCesta z protektorátu na bojiště s Němci vedla pana Balejku také přes Rumunsko. V Bukurešti se jednoho večera seznámil s českou zpěvačkou. Když začala zpívat „Ta naše písnička česká“, všichni byli naprosto dojati.
Chování Němců k pilotům na padáku
Josef Balejka | Archiv Paměti národaMnohokrát se Josef Balejka ve vzduchu střetl s Němci. Naštěstí vždy vyvázl živý. Popisuje ale, jak nelidsky se někdy Němci chovali k pilotům na padáku, které sestřelili.
Sám proti devíti německým letadlům
Josef Balejka | Archiv Paměti národaJednou se stalo, že se Josef Balejka ocitl ve vzduchu sám proti devíti německým letadlům. Uprchl jim.
Vzpomínky na kamarády
Josef Balejka | Archiv Paměti národaJosef Balejka byl jedním ze slavného československého čtyřlístku letců. Vzpomíná na své kamarády, kteří se konce války nedožili.
Zásobování na Dukle
Tomáš Sedláček | Archiv Paměti národaPrvní úkol, kterým byl Tomáš Sedláček na Dukle pověřen, bylo zajistit zásobování střelivem pro vojáky, kteří byli v boji.
Z nebes rovnou mezi Němce
František Fajtl | Archiv Paměti národaV bitvě o Francii byl František Fajtl sestřelen. Pád letadla přežil, dostal se ale na německé území, což bylo o to dobrodružnější.
Slovensko volá o pomoc
František Fajtl | Archiv Paměti národaFrantišek Fajtl velel pilotům, kteří byli posláni na pomoc Slovenskému národnímu povstání.
Poslouchat rozkazy ano, ale má to své meze
Bedřich Seliger | Archiv Paměti národaNe všechny rozkazy, které dostával Bedřich Seliger od svého vedení, považoval za rozumné. V ukázce se přiznává k jednomu z nich.
Tajný útěk do zahraničí
Vladimír Maděra | Archiv Paměti národaAsi po roce činnosti pro Obranu národa se ukázalo, že další setrvání v protektorátu může být pro Vladimíra Maděru životu nebezpečné. Ze dne na den se tedy musel nachystat na útěk do zahraničí.
Než seskočili parašutisté
Vladimír Maděra | Archiv Paměti národaV čem spočívala příprava parašutistů před seskokem.
Parašutisti se chystají na smrt
Vladimír Maděra | Archiv Paměti národaVladimír Maděra mluví o posledním přání parašutistů, které vyslovili, než nasedli do letadla a letěli vykonat svou misi v protektorátu.
Dukla byla utopená v krvi
Jiřina Tvrdíková | Archiv Paměti národaJiřina Tvrdíková vzpomíná, jak si na Dukle myslela, že vidí husté křoví – a generál Svoboda jí musel vysvětlit, že to jsou zamaskovaní Němci.
Osudy rodiny během války
Anna Magdalena Schwarzová | Archiv Paměti národaAnna se svou maminkou byly v prvním transportu do Terezína, tatínek zemřel v Osvětimi, bratr bojoval v britské RAF.
Blackout
Imrich Gablech | Archiv Paměti národaImrich Gablech chtěl létat a bojovat za Československo. Gulag se však podepsal na jeho zdraví.
Ilegální odlet do Polska
Imrich Gablech | Archiv Paměti národaPo vzniku protektorátu a Slovenského štátu chtěl Imrich Gablech bojovat za Československo. S kamarády vzali čtyři letadla a odletěli s nimi do Polska.