- Fotografie 6
- Video 7
- Pamětnické klipy 10
- Archivní klipy 0
- Příběhy 20. století 1
Jedním z cílů komunistů po únoru 1948 bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin.
Dne 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o Jednotných zemědělských družstvech (JZD). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala, až na malé výjimky, likvidaci veškerého soukromého zemědělství v Československu.
Kolektivizace zemědělství byl dlouhý proces, který lze rozdělit na několik etap, v jejichž průběhu se neustále stupňoval tlak na jeho úspěšné dokončení. V dubnu 1949 začala masivní kampaň vyzývající zemědělce k zakládání JZD. Nesetkala se však s takovým ohlasem, jaký by si její tvůrci představovali, a tak zemědělci začali být ke vstupu do družstev nuceni různými nevybíravými metodami, včetně násilí. Významnou překážkou v ovládnutí venkova a jeho „socializace“ byla ekonomicky soběstačná vrstva středních a bohatých sedláků majících pevný vztah k půdě, kterou jejich rodiny nezřídka obdělávaly po staletí. Tito lidé si většinou vůči komunistické propagandě uchovávali určitý odstup a v očích komunistů byl každý z nich považován za potenciálního nepřítele socialismu. Byli označováni jako „vesničtí boháči“ či „kulaci“ a veřejně prohlašováni za nepřátele a škůdce nového společenského a ekonomického zřízení. „Vesničtí boháči“ byli vyháněni ze svých statků, vystěhováváni z vesnic, okresů a krajů a přesídlováni na druhý konec republiky, hlavně do pohraničí. Součástí represe bylo také posílání „kulaků“ do pracovních táborů a na mimořádná, časově neomezená vojenská cvičení k Pomocným technickým praporům (PTP).
V roce 1953 sice došlo ke zmírnění nátlaku, mnozí zemědělci z JZD dokonce vystoupili, ve druhé polovině 50. let však likvidace soukromého zemědělství pokračovala, až byla v roce 1960 prohlášena de facto za dokončenou. Násilná kolektivizace nenávratným a barbarským způsobem rozvrátila dosavadní společenské a hospodářské vazby na venkově a těžce poškodila zemědělství jako odvětví národního hospodářství. Počátkem druhé poloviny 50. let minulého století byla zemědělská produkce hluboko pod úrovní, na jaké se nacházela před druhou světovou válkou.
Fotografie

Násilná kolektivizace 50. let nevratně rozrušila tradiční venkovskou pospolitost.

Z někdejších sousedů se stávali „třídní nepřátelé“ a „kulaci“.

Kolektivizace zemědělství bezpochyby ve výsledku přinesla na venkov technický pokrok, ovšem za cenu narušení po generace budovaného vztahu rolníků k půdě.

Nepřiměřené dodávky vyměřené sedlákům se staly nástrojem nátlaku ke vstupu do JZD.

Některé „děti kulaků“ byly vylučovány ze středních škol a musely v rámci „převýchovy“ odejít na práci do odlehlého pohraničí. Později se jim začalo říkat „Zelení baroni“.

Po válce do zemědělství mohutně pronikala mechanizace. Traktor v obci Psáry.
Video
Josef Bartošek: Nesplnitelné dávky pro soukromé zemědělce
()Jiří Anderle: Rozorávání mezí
()Karel Beneš: Vyváděli dobytek ze stavení, lidé naříkali...
()Lydie Kovářová: Nevstoupíte do družstva - dcera přestane studovat
()Vladek Lacina: Kolektivizace
()Jan Sedláček: Jestli nepodepíšeš, máš pozemek na Valašské Bystřici
()František Straka: Dražba zabaveného majetku
()Pamětnické klipy

Zemědělství jsme rozuměli jenom my
Jindřich Hašek | Archiv Paměti národaJindřich Hašek vzpomíná na rok nuceně strávený v Osoblažském výběžku. Hospodářství bylo po odsunu německých obyvatel stále v rozvratu, a tak tam zkušenosti „dětí kulaků“ našly uplatnění.

Sedláci do družstev nechtěli
Jindřich Hašek | Archiv Paměti národaJindřich Hašek líčí peripetie spojené se založením JZD v Úhonicích.

Provokatér
Jindřich Hašek | Archiv Paměti národaVypjatou atmosféru na českém venkově padesátých let charakterizuje následující příhoda. Incident s předsedou místního národního výboru odnesl otec Jindřicha Haška několikaměsíční vazbou.

„Převýchova“ kulackých dětí
Jindřich Hašek | Archiv Paměti národaCoby „syn kulaka“ musel Jindřich Hašek opustit střední zemědělskou školu a byl poslán na „převýchovu“ na státní statek do pohraničí.

Tatínek-zemědělec
Jiří Vrba | Archiv Paměti národaTatínek Jiřího Vrby před rokem 1948 podporoval dobrovolná družstva zemědělců, s kolektivizací 50. let však nesouhlasil. Perzekuce ho minula jen kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

„Dcera kulaka“
Ivana Janů | Archiv Paměti národaIvana Janů vzpomíná na dětství s cejchem „dcery kulaka“.

Proč otec podlehl
Ludmila Klukanová | Archiv Paměti národaNemocný otec paní Klukanové počátkem 60. let nakonec pod tlakem přihlášku do JZD podepsal.

Případ Babice nám všem naháněl strach
Ludmila Klukanová | Archiv Paměti národaMístní lidé se ve velkém počtu postavili německým okupantům. Dalo se počítat s tím, že se budou bránit i nově přicházejícímu bezpráví. S kolektivizací zemědělství souvisí i známý babický případ, který otřásl krajem, v němž Ludmila Klukanová žila a dosud žije. Chodila tehdy do rolnické školy v Třebíči.

Životy těch, kteří do JZD nechtěli
Ludmila Klukanová | Archiv Paměti národaSedláci, kteří odmítali vstoupit do JZD, byli vystaveni neúnosnému ekonomickému tlaku. Splnit státem stanovené dodávky potravin bylo stále obtížnější…

Jak rodina přišla o svou pilu
Miluška Havlůjová | Archiv Paměti národaRodinnou pilu ve Voltuši komunisté znárodnili krátce po únoru 1948.