Přesně podle připraveného plánu začaly jednotky armád SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR před půlnocí 20. srpna 1968 obsazovat ČSSR. Začala operace Dunaj.

Aby nedošlo k záměně s československou armádou, byla veškerá okupační vojenská technika označena výraznými bílými pruhy. Ministr obrany Martin Dzúr vydal rozkaz všem jednotkám o zákazu použití zbraní proti interventům. V ranních hodinách obsadili okupanti budovy důležitých úřadů a redakce sdělovacích prostředků.

S okupací nesouhlasila nejen veřejnost, ale také vláda a další politici. Předsednictvo vlády narychlo sestavilo provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky, ve kterém odsoudilo okupaci a zároveň vyzvalo obyvatelstvo ke klidu. Sověti některé z politiků tajně odvezli do SSSR. Důležitou roli v prvních dnech sehrála opět nezávislá média, která informovala veřejnost o událostech v zemi. 22. 8. se sešel ve Vysočanech mimořádný sjezd KSČ. Bylo zvoleno nové předsednictvo i ÚV, sjezd také odsoudil okupaci a vyzval okupanty k okamžitému odchodu z ČSSR. Pokus o převrat prosovětských politiků tak nevyšel.

Sovětské vedení bylo vývojem situace zaskočeno. Rozhodlo se proto změnit taktiku a místo vojenské síly se pokusilo dosáhnout svého u jednacího stolu. Do Moskvy přiletěl prezident Ludvík Svoboda a několik dalších politiků. Spolu s těmi, kteří sem byli již dříve odvezeni, jednali se Sověty v následujících dnech o dalším postupu. Jednání v Moskvě skončila 26. 8. 1968 podpisem tzv. Moskevského protokolu. Až na Františka Kriegla všech 25 přítomných protokol podepsalo. Samotní reformisté se tak zavázali, že splní sovětské požadavky, tj. ukončí reformy a zajistí návrat k totalitnímu systému v ČSSR. Sovětům se tedy nakonec podařilo to, oč usilovali od jara 1968.

Postupně došlo k anulování závěrů Vysočanského sjezdu, v září byla obnovena cenzura, svou činnost pozvolna ukončila všechna nekomunistická uskupení. Mnoho z těch, kdo nesouhlasili s posrpnovým vývojem, odešlo do emigrace. Společnost se postupně začínala „normalizovat“.

 

Věněk Šilhán

Co jsme dělali proti okupaci

Věněk Šilhán | Archiv Paměti národa

Několik dnů po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Věněk Šilhán ujal řízení mimořádného, tzv. vysočanského sjezdu KSČ, který okupaci ostře odsoudil. Představitelé nastupujícího prosovětského vedení mu to nikdy nezapomněli…

Věněk Šilhán

Vysočanský sjezd

Věněk Šilhán | Archiv Paměti národa

Věněk Šilhán vzpomíná, jak řídil jednání sjezdu KSČ.

Jiřina Tvrdíková

Okupace 1968

Jiřina Tvrdíková | Archiv Paměti národa

Stejně jako naprostá většina obyvatel Československa, také Jiřina Tvrdíková byla rozhořčena ruskou okupací. V ukázce popisuje svou hádku s ruským vojákem.

Josef Hasinec

Bojovat proti svým bratrům

Josef Hasinec | Archiv Paměti národa

Roku 1968 byl Josef Hasinec majorem československé armády. Dva jeho bratři byli občany Sovětského svazu. Po okupaci se rozhodl veřejně vystoupit…

Sergej Magid

Zachraňte bratrské Československo!

Sergej Magid | Archiv Paměti národa

Před invazí absolvovali vojáci politické školení, kde jim sdělili, že Československo je ohroženo útokem západoněmecké armády…

Sergej Magid

Sovětští vojáci vůbec nevěděli, do čeho jdou

Sergej Magid | Archiv Paměti národa

Vojáci měli o tom, co je čeká v Československu, značně zkreslené představy.

Sergej Magid

Nevítaní Sověti

Sergej Magid | Archiv Paměti národa

Když v týdnech po okupaci přijel do města, kde sídlila sovětská posádka, vlak s civilními sovětskými zaměstnankyněmi armády, čeští studenti se jim během jejich výstupu z vlaku na nádraží postavili na odpor způsobem, který byl pro Sergeje Magida i ostatní vojáky těžko pochopitelný.

Rostislav Valušek

Projevy odporu po okupaci

Rostislav Valušek | Archiv Paměti národa

Rostislav Valušek líčí, jak prožíval dny a týdny bezprostředně po okupaci sovětskými vojsky.

Rostislav Valušek

Sounáležitost po okupaci bohužel nebyla na věky

Rostislav Valušek | Archiv Paměti národa

Jak v roce 1968, tak v roce 1989 se podle Rostislava Valuška dokázal národ sjednotit, nemělo to však dlouhého trvání

Josef P. Skala

Pražské jaro ve Svazu mladých vědeckých pracovníků

Josef P. Skala | Archiv Paměti národa

Na jaře 1968 se mladí vědci snažili modernizovat oficiální přístup k vědě. Snahy ale zmařila srpnová okupace, kterou Skala pomáhal dokumentovat.

Pavel Kohout

Rok 1968 jako předěl

Pavel Kohout | Archiv Paměti národa

Díky spojenecké invazi Pavel Kohout vystřízlivěl. Mluví také o vztahu nekomunistických a komunistických spisovatelů před rokem 1968 a jak se navzájem respekt

Ivan Binar

Syn pluku

Ivan Binar | Archiv Paměti národa

V reakci na okupaci adaptovali v divadle Pod okapem knihu Syn pluku Valentina Petroviče Katajeva.

Projev Gustav Husák

Archiv Československého rozhlasu | 20. 8. 1968

Projev tehdejšího místopředsedy československé vlády, později prezidenta Gustava Husáka 20. 08. 1968.

Předvečer invaze

Archiv Československého rozhlasu | 20. 8. 1968

Zpráva na konci rozhlasových novin večer den před invazí armád Varšavské smlouvy. Nikdo v tu chvíli netušil, proč došlo k zrušení zájezdů ze Sovětského svazu. Hlasatelka poznámkou pravděpodobně narážela na zhoršujícího se vztahy mezi ČSSR a SSSR.

Noční vysílání

Archiv Československého rozhlasu | 20. - 21. 8. 1968

V noci z 20. na 21. srpna začal rozhlas vysílat zprávu, že hranice Československa právě překročila cizí vojska.

Ranní vysílání 21. 8. 1968

Archiv Československého rozhlasu | 21. 8. 1968.

Boj o rozhlas v půl osmé ráno, 21. 8. 1968.

Boj o rozhlas 1968

Archiv Československého rozhlasu | 21. 8. 1968

Boj o rozhlas 1968.

Srpen 1968 – příběh sovětského vojáka