- Fotografie 25
- Video 4
- Pamětnické klipy 12
- Archivní klipy 5
- Příběhy 20. století 1
Přesně podle připraveného plánu začaly jednotky armád SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR před půlnocí 20. srpna 1968 obsazovat ČSSR. Začala operace Dunaj.
Aby nedošlo k záměně s československou armádou, byla veškerá okupační vojenská technika označena výraznými bílými pruhy. Ministr obrany Martin Dzúr vydal rozkaz všem jednotkám o zákazu použití zbraní proti interventům. V ranních hodinách obsadili okupanti budovy důležitých úřadů a redakce sdělovacích prostředků.
S okupací nesouhlasila nejen veřejnost, ale také vláda a další politici. Předsednictvo vlády narychlo sestavilo provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky, ve kterém odsoudilo okupaci a zároveň vyzvalo obyvatelstvo ke klidu. Sověti některé z politiků tajně odvezli do SSSR. Důležitou roli v prvních dnech sehrála opět nezávislá média, která informovala veřejnost o událostech v zemi. 22. 8. se sešel ve Vysočanech mimořádný sjezd KSČ. Bylo zvoleno nové předsednictvo i ÚV, sjezd také odsoudil okupaci a vyzval okupanty k okamžitému odchodu z ČSSR. Pokus o převrat prosovětských politiků tak nevyšel.
Sovětské vedení bylo vývojem situace zaskočeno. Rozhodlo se proto změnit taktiku a místo vojenské síly se pokusilo dosáhnout svého u jednacího stolu. Do Moskvy přiletěl prezident Ludvík Svoboda a několik dalších politiků. Spolu s těmi, kteří sem byli již dříve odvezeni, jednali se Sověty v následujících dnech o dalším postupu. Jednání v Moskvě skončila 26. 8. 1968 podpisem tzv. Moskevského protokolu. Až na Františka Kriegla všech 25 přítomných protokol podepsalo. Samotní reformisté se tak zavázali, že splní sovětské požadavky, tj. ukončí reformy a zajistí návrat k totalitnímu systému v ČSSR. Sovětům se tedy nakonec podařilo to, oč usilovali od jara 1968.
Postupně došlo k anulování závěrů Vysočanského sjezdu, v září byla obnovena cenzura, svou činnost pozvolna ukončila všechna nekomunistická uskupení. Mnoho z těch, kdo nesouhlasili s posrpnovým vývojem, odešlo do emigrace. Společnost se postupně začínala „normalizovat“.
Fotografie

Jednoho dne se občané probudili a ulice byly plné tanků.

Naděje spojené s reformami však v srpnu zadusily sovětské tanky.

Kromě rozhlasu o událostech v ulicích informovala také Československá televize.

Jeden z tisíců nápisů, které pokryly zdi českých měst. Veřejnost tehdy zaujala jednoznačný postoj – nejednalo se o „bratrskou pomoc“, jak se snažili deklarovat Sověti, ale o okupaci.

Karlovy Vary 21.8.1968

Během okupace (od 21. 8. do konce roku 1968) přišlo o život 108 lidí, zhruba 500 osob utrpělo těžká zranění a další stovky Čechoslováků byly zraněny lehce. Poškozeno bylo také množství budov a dalších objektů.

Lidé před rozhlasem.


Humor v těžkých dobách.

Nápis a květiny u pomníku sv. Václava na Václavském náměstí.


Okupační vojáci se domnívali, že přijíždí do Prahy potlačit kontrarevoluci.

Václavské náměstí, Praha


Podepsání moskevských protokolů bylo pro mnohé lidi šok.



Shromáždění obyvatelů Liberce na smuteční tryzně 24. 8. 1968 před libereckým krematoriem

Rok 1968 přinesl v Československu do té doby nevídanou aktivizaci občanské společnosti.

Někteří se snaží s vojáky diskutovat...





Těsně po vstupu vojsk se v Praze sešel mimořádný, tzv. vysočanský sjezd komunistické strany, který zaujal jednoznačné stanovisko proti okupantům. Záhy však byly výsledky sjezdu anulovány, reformní představitelé byli postupně vytlačeni z veřejného života. Začínala normalizace…
Video
Pamětnické klipy

Co jsme dělali proti okupaci
Věněk Šilhán | Archiv Paměti národaNěkolik dnů po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Věněk Šilhán ujal řízení mimořádného, tzv. vysočanského sjezdu KSČ, který okupaci ostře odsoudil. Představitelé nastupujícího prosovětského vedení mu to nikdy nezapomněli…

Vysočanský sjezd
Věněk Šilhán | Archiv Paměti národaVěněk Šilhán vzpomíná, jak řídil jednání sjezdu KSČ.

Okupace 1968
Jiřina Tvrdíková | Archiv Paměti národaStejně jako naprostá většina obyvatel Československa, také Jiřina Tvrdíková byla rozhořčena ruskou okupací. V ukázce popisuje svou hádku s ruským vojákem.

Bojovat proti svým bratrům
Josef Hasinec | Archiv Paměti národaRoku 1968 byl Josef Hasinec majorem československé armády. Dva jeho bratři byli občany Sovětského svazu. Po okupaci se rozhodl veřejně vystoupit…

Zachraňte bratrské Československo!
Sergej Magid | Archiv Paměti národaPřed invazí absolvovali vojáci politické školení, kde jim sdělili, že Československo je ohroženo útokem západoněmecké armády…

Sovětští vojáci vůbec nevěděli, do čeho jdou
Sergej Magid | Archiv Paměti národaVojáci měli o tom, co je čeká v Československu, značně zkreslené představy.

Nevítaní Sověti
Sergej Magid | Archiv Paměti národaKdyž v týdnech po okupaci přijel do města, kde sídlila sovětská posádka, vlak s civilními sovětskými zaměstnankyněmi armády, čeští studenti se jim během jejich výstupu z vlaku na nádraží postavili na odpor způsobem, který byl pro Sergeje Magida i ostatní vojáky těžko pochopitelný.

Projevy odporu po okupaci
Rostislav Valušek | Archiv Paměti národaRostislav Valušek líčí, jak prožíval dny a týdny bezprostředně po okupaci sovětskými vojsky.

Sounáležitost po okupaci bohužel nebyla na věky
Rostislav Valušek | Archiv Paměti národaJak v roce 1968, tak v roce 1989 se podle Rostislava Valuška dokázal národ sjednotit, nemělo to však dlouhého trvání

Pražské jaro ve Svazu mladých vědeckých pracovníků
Josef P. Skala | Archiv Paměti národaNa jaře 1968 se mladí vědci snažili modernizovat oficiální přístup k vědě. Snahy ale zmařila srpnová okupace, kterou Skala pomáhal dokumentovat.

Rok 1968 jako předěl
Pavel Kohout | Archiv Paměti národaDíky spojenecké invazi Pavel Kohout vystřízlivěl. Mluví také o vztahu nekomunistických a komunistických spisovatelů před rokem 1968 a jak se navzájem respekt

Syn pluku
Ivan Binar | Archiv Paměti národaV reakci na okupaci adaptovali v divadle Pod okapem knihu Syn pluku Valentina Petroviče Katajeva.
Archivní klipy
Projev Gustav Husák
Archiv Československého rozhlasu | 20. 8. 1968Projev tehdejšího místopředsedy československé vlády, později prezidenta Gustava Husáka 20. 08. 1968.
Předvečer invaze
Archiv Československého rozhlasu | 20. 8. 1968Zpráva na konci rozhlasových novin večer den před invazí armád Varšavské smlouvy. Nikdo v tu chvíli netušil, proč došlo k zrušení zájezdů ze Sovětského svazu. Hlasatelka poznámkou pravděpodobně narážela na zhoršujícího se vztahy mezi ČSSR a SSSR.
Noční vysílání
Archiv Československého rozhlasu | 20. - 21. 8. 1968V noci z 20. na 21. srpna začal rozhlas vysílat zprávu, že hranice Československa právě překročila cizí vojska.
Ranní vysílání 21. 8. 1968
Archiv Československého rozhlasu | 21. 8. 1968.Boj o rozhlas v půl osmé ráno, 21. 8. 1968.
Boj o rozhlas 1968
Archiv Československého rozhlasu | 21. 8. 1968Boj o rozhlas 1968.