Listopad 1989 v regionech

Ve druhé polovině 80. let se začaly posupně šířit masovější projevy nespokojenosti se stavem společnosti do mimopražských regionů, především do Severočeského kraje.

Důvody zde nebyly zpočátku ryze politické, ale spíše ekologické. Zhoršující se stav životního prostředí a jeho negativní vliv na zdravotní stav obyvatel v severních Čechách vedl k prvním veřejným vystoupením a snaze řady občanských iniciativ dosáhnout lepších životních podmínek. Jejich aktivity vyvrcholily právě v listopadu 1989, kdy se začaly rýsovat první možnosti nalezení cesty k řešení. Jejich uskutečnění ale přerušil vývoj událostí spojený se 17. listopadem 1989.

Klíčové okamžiky sametové revoluce proběhly bezpochyby v Praze – od událostí na Národní třídě přes vznik Občanského fóra, masové protirežimní demonstrace, vyjednávání mezi dosavadními držiteli moci a opozicí až do zvolení Václava Havla novým československým prezidentem. Úspěch revoluce v Praze byl ale dán tím, že nezůstala omezena pouze na okruh pražského disentu, ale zasáhla i běžné Pražany. Stejně tak ale bylo důležité, že se – s jistým časovým odstupem – rozšířily masové demonstrace, zakládání OF, sepisování petic a prohlášení postupně i do ostatních regionů v republice. Obyvatelé se mohli podílet na změně stávajícího režimu přímo ve svých městech a obcích. Pokud by nedošlo k zapojení dalších míst, bylo by v podstatě otázkou času, kdy by se státní moci podařilo pacifikovat aktivisty v hlavních centrech.

Důležitou roli v rozšíření revoluce do jednotlivých regionů sehráli jednak vysokoškoláci, kteří přinášeli zprávy a materiály do svých měst, ale také další přímí účastníci pražských událostí.  Situace se lišila místo od místa, ale především strach z možných represí, obavy a neinformovanost se ukázaly zpočátku jako velký problém při zapojování dalších regionů do revoluce. Zlomovou událostí byla celonárodní generální stávka v pondělí 27. listopadu. Potvrdila touhu valné většiny občanů ČSSR po provedení zásadních společenských změn a ukončení vlády jedné strany. Byla to právě opozice na místní úrovni, která přispěla k rozšíření masových protestů a především ke klidnějšímu předání moci díky znalosti lokálních poměrů a jednáním se zástupci režimu na všech stupních státní správy. Zapojení všech vrstev společnosti po celém území republiky ukázalo zásadní nespokojenost s pomalým průběhem politických a hospodářským reforem a vůli k radikálním změnám, které konec roku 1989 skutečně přinesl.